Znovu výstava České komiksy. Vernisáž připomene životní jubileum Vlastislava Tomana a představí jeho novou knihu.
[ Autor: Bohoušek | zařazeno: 18. 3. 2009

Výstava České komiksy – výběr z nejúspěšnějších kreslených seriálů, doplněná o další materiály vzniklé od svého prvního uvedení v roce 2003, se – uspořádána občanským sdružením Osm – koná od 23. 2. do 24. 4. 2009 v Informačním středisku OV ČSSD v Praze 8.
Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 19. 3. 2009 od 17.00 hodin.
V rámci vernisáže výstavy si připomeneme blížící se významné životní jubileum scénáristy řady komiksů, spisovatele a dlouholetého šéfredaktora ABC Vlastislava Tomana – Hadžiho (nar. 17. 7. 1929 v Plzni).

Na vernisáží proběhne i autogramiáda jeho nové knihy – výboru povídek Třetí výprava, kterou vydalo nakladatelství Triton (www.tridistri.cz) v řadě Trifid. Co se stane, když na Zemi přistane mimozemský zabiják a vmísí se mezi lidi? Existuje bájná planeta Nibiru ze sumerských mýtů? Jak vypadá vesmírný Ráj – a co by si tak mimozemšťané mohli myslet o pozemském kouzelníkovi?
Odpovědi na tyto i jiné otázky přináší Třetí výprava, nová sbírka autora sci-fi povídek a komiksů, Vlastislava Tomana. Jeho příběhy jsou originální, humorné i napínavé. Setkání s Johnem Carterem a titulní Třetí výprava jsou poctami legendárním autorům dobrodružných sci-fi románů, E. R. Burroughsovi a A. C. Doylovi. Nesnili jste také někdy o tom, co by se stalo, kdyby nějaký Ztracený svět skutečně existoval?
Vydáno v minimálním nákladu pro fanoušky a sběratele – platí jednotná, pouze klubová cena. Ilustrace Milan Fibiger, 360 stran, cena 198 Kč

—–

Výstava České komiksy
Vlastislav Toman v pozvánce na výstavu v roce 2009

Druhá polovina 20. století byla významným obdobím rozvoje českého komiksu. Nabízela jej pestrá škála časopisů pro děti a mládež, Sluníčkem pro nejmenší počínaje a deníkem Mladá fronta konče. V období 1968-1970 ještě nakrátko přibyla řada vysloveně komiksových časopisů, jako Ilustrované sešity a jiné. Kolem revoluce v roce 1989 pak časopis Kometa. Dodneška z nich vychází jen Čtyřlístek. Naproti tomu si přední postavení v komiksové produkci postupně vybudoval tehdejší časopis ABC mladých techniků apřírodovědců a jeho komiksové ABC speciály.

Zásadním předpokladem rozvoje českého komiksu byla možnost publikovat, a to jak podle věkového zaměření, tak i podle žánrů – což dneska chybí. Převládaly především příběhy ze života dětí a tzv. klubařské, na straně druhé pak to byla sci-fi nebo fantasy a částečně příběhy dobrodružné a detektivní. Vedle autorů námětů a scénářů vyrostla i řada nových a schopných kreslířů. Zatímco dnes máme mnoho nových schopných ilustrátorů, ale chybí kvalitní scénáře. Pestrost české tvorby 20. století ukázala v roce 2003 pravděpodobně vůbec první výstava České komiksy, pořádaná odborem kultury ÚMČ Praha 8. Na tuto akci navazuje nyní otevíraná výstava, pořádaná občanským sdružením Osm, která rozšiřuje tehdy představené komiksy a dává možnost podívat se i na produkci současnou. Pojďte se tedy seznámit s českým komiksem, jaký byl kdysi a jaký je dnes.

Vlastislav Toman, novinář a spisovatel

—–

POLEMIKA: NEMUSÍ PRŠET, STAČÍ KDYŽ KRÁPE ANEB KE KOMIKSŮM NA SVĚTĚ KNIHY
02.08.2006, [Tomáš Hibi Matějíček vs. Vlastislav Toman]
Po dlouhá léta byl komiks na indexu, pak si přece jen vydobyl své místo na slunci a usadil se především v dětských a mládežnických časopisech. Autoři i kreslíři měli výběr od Sluníčka přes Ábíčko až po Mladý svět a komiksový Čtyřlístek. Přesto se tehdy, doufám, že se nemýlím, neuskutečnila žádná vpravdě komiksová výstava. Dočkali jsme se až na rozhraní roků 2003-2004. Díky radnímu Romanu Petrusovi z Úřadu městské části Praha 8 a nakladateli Jiřímu Stegbauerovi podařilo se připravit malou, ale reprezentativní výstavku České komiksy. Výstavka se poté krátce objevila na Bambiriádě v Táboře, aby byla zase otevřena v předsálí kina kulturního domu MěXus v Sezimově Ústí. Byli sice i další zájemci, ale plány se uskutečnit nepodařilo.
Až rok 2006 mile překvapil. Nejdříve, tedy v březnu, byla na 4. veletrhu dětské knihy v Liberci jako souběžná akce otevřena výstava České komiksy 20. století a pohled na současnou tvorbu. Vzhledem k zaměření veletrhu nebylo snadné vybrat ukázky, které by tomu vyhovovaly, ale Hibimu Matějíčkovi se to vcelku podařilo. Expozice byla doplněna výstavkou papírových modelů, které mají vztah k některým komiksům. Obětavě ji připravil sběratel i papírový modelář Josef Kropáček. A protože byl umístěna u vchodu, tedy na začátku prohlídky, účelně tady návštěvníky zabrzdila a nasměrovala právě ke komiksům. Po skončení veletrhu se výstava přestěhovala do liberecké Vědecké knihovny, kde budila velký zájem především u středních věkových ročníků, které s komiksy, zejména s těmi z ABC, vyrostly. Ale i ti mladí, zejména kluci se pídili po tom, jak a kde se k vystaveným příběhům dostat.
O necelé dva měsíce tu bylo druhé překvapení. Na věhlasném “Knížáku”, čili Světu knihy 2006, se objevila další výstava komiksů. Tentokrát už obsahově blíže k dospělým. Přesto si dovolím napsat, že pražská výstavka mě poněkud zklamala. Nejen tím, že byla tak trochu zastrčena na konec levého křídla, ale ani odtud nějak výrazně nelákala, nekřičela: Pojďte si sem něco zajímavého prohlédnout! Tvůrci expozice, podle mého, jako by zapomněli, že ne všichni návštěvníci jsou informováni a znalí toho, kde a jak ke komiksům přijít. Chyběly tedy ukázky časopisů, odkazy na nakladatele (pokud byli na “knížáku”). A vůbec i pár slov o tom, proč komiks číst a kde ho hledat.
Mohli bychom tedy volat: Hurá, sláva, komiksu se prostor dává! – a dokonce na významných akcích, jakou jsou oba veletrhy. Berme to jako dobrý start, ale ohlédněme se a řekněme si, co příště uděláme lépe.
Vlastislav Toman, 15. 5. 2006

Coby spolukurátor obou zmíněných akcí cítím za jejich realizaci odpovědnost, a tedy i potřebu, ba nutnost se ke kritickému hodnocení vyjádřit. Začněme nejprve Libercem: Byť uznávám blízký jejich kontext, nemyslím si, že by papírové modely u vchodu natolik lákaly návštěvníky k samotným komiksům. To už spíš onen fakt, že vystaveny po obou stranách několikametrové chodby nemohly zůstat nepovšimnuty… Za podobně exkluzivní umístění patří libereckým pořadatelům velký dík.
Tento příjemný fakt vyniká právě ve srovnání se Světem knihy. Částečně je na vině rozsah obou akcí (kapacita prostoru i objem programu), částečně i podpora ze strany pořadatelů. Ačkoliv bych si sám přál mít pro komiksovou výstavu na Světě knihy větší a ke vchodu blíže umístěný prostor, osobně vnímám letošní ročník veletrhu jako první razantnější penetraci doposud literárního festivalu komiksem vůbec, a jsem vděčný jak pořadatelkám ze Světa knihy, tak panu Joachimu Dvořákovi z revue Labyrint za veškerou pozornost, kterou akci věnovali. Domnívám se, že na to, jak nedlouhá doba byla na přípravu celého bloku, podařilo se dosáhnout maxima – a to nejen výstavy, ale zároveň čtyř diskusí se současnými autory, a několika volně přidružených autogramiád a prezentací.
Výhrady k propagaci už ponechávám zcela stranou – přepokládám, že pan Toman, coby respektovaný autor, měl k disposici některou z akreditací, a tudíž nebyl zasažen jedním z 10.000 letáků, které se distribuovaly ke vstupenkám, a neviděl jsem ho ani na diskusích ani na ostatních akcích, které byly anoncovány na samotných výstavních panelech…
Jen už jako drobný detail, aby se případně necítili dotčeni i organizátoři dalších expozic, připomenu jen několik „vpravdě komikových výstav“ z poslední dekády: festival komiksu v Jelení, olomoucké Pohádkové jaro, Grrr! Žbuch! 2 v prostorách metra Vltavská, tři francouzské výstavy v Památníku národního písemnictví, aktivity valonského zastoupení v Praze, výstavu „Český komiks (?) a výtvarné umění“ v Husovce, rozsáhlou prezentaci komiksu polského, a v neposlední řadě brněnského Gavrona a právě probíhající Slévání, na jejichž realizaci se podílí redakce revue Aargh!

Tomáš Hibi Matějíček, 10. 6. 2006

—–

ČESKÉ KOMIKSY NA VELETRHU DĚTSKÉ KNIHY
31.07.2006, Tomáš, Hibi, Matějíček

Vzrůstající domácí zájem o comicsy potvrzuje i řada výstav, které v posledních letech zaplňují různé galerie: počínaje neziskovým Klubem v Jelení přes olomoucké galerie na Pohádkovém jaru a konče renomovanou Galerií českého výtvarného umění. Stranou nezůstává ani brněnská scéna, nicméně letošní první comicsová výstava se odehrála koncem března na severu Čech – v rámci libereckého Veletrhu dětské knihy.

Celý výstavní komplet z valné části pocházel z výstavy České komiksy – výběr z nejlepších kreslených seriálů, známý čtenářům nejen z pražského , ale i z dalších lokalit po celé republice. Pro účely Veletrhu dostal ovšem injekci tvorby současných autorů, a tak se na dlouhý konec řady, začínající Sekorou a Ladou, postavili Tomáš Jirků, Vhrsti, Lukáš Fibrich nebo Zuzana Andělová.

Přímo na místě pak byla výstava rozdělena do šesti barevně odlišených sekcí, vydělených časově a tématicky: Začátky, Hrdinové dětství, Kluby a oddíly, Klasická dobrodružství, Sci-fi a Komiksy dnes. Návštěvníci si tak mohli projít historií českého kresleného seriálu – v níž, kvůli zaměření veletrhu, pochopitelně chyběly comicsy dospělácké – od jeho prvopočátků až po díla zbrusu nová. Hned u vchodu vítaly malé i velké diváky papírové modely, inspirované kreslenými seriály z ABC; výstavní panely pak vroubily vstupní halu po obou stranách, a tak si cca deset tisíc návštěvníků veletrhu nemohlo výstavy nevšimnout… Chybou v odhadu při instalaci se však stalo, že návštěvníci intuitivně začínali u současnosti, a vydávali se tak proti proudu času…

Menší tématické bloky pak tvořila například historie Strážců nebo vhled do vzniku comicsu, který svými skicami a postupným zpracováním až do výsledné podoby otištěného seriálu umožnila Lucie Lomová s Ančou a Pepíkem. Díky širokému věkovému záběru (od seriálů vyloženě dětských až po dobrodružné a sc-fi) i objemu výstavy (celkem 27 panelů) si na stěnách dokázali najít své oblíbence jak starší čtenáři, kteří se znovu shledávali s hrdiny svého mládí, tak nejmenší diváci – jak ostatně ukazuje následující fotogalerie.

—–

„BYLO TO DOBRÝ, ALE NEBYL TU KAČER DONALD“ ANEB ČESKÉ KOMIKSY V BÍLÉM DOMĚ
28.01.2004, Tomáš, Hibi, Matějíček

Pochopitelně, že kačer Donald není ryze českým comicsem. Tato dětská replika z návštěvní knihy výstavy České komiksy – výběr z nejlepších kreslených seriálů sice míří poněkud vedle, nicméně dojem z výstavy celkem vystihuje – cosi podstatného tu totiž opravdu chybí…

Není to tím, že na panelech visí (byť kvalitní, tak pouze) kopie, a nikoli originály (těžko říct, zda na vině byla náročnost adjustace nebo neschopnost je zaopatřit). Není to ani tím, že po rozdělení do několika tematických oblastí (Začátky, Brána seriálů otevřená, Klasická dobrodružství, …) zůstávají v některých oblastech dva tři comicsy, které tak vzbuzují dojem “aby bylo učiněno zadost”. Není to ani prostorem; umístění v centrální administrativní budově Prahy 8 možná – byť jaksi mimochodem – přiláká víc lidí, než zašívání v nějaké méně známé galerii.

Nejasný pocit neúplnosti se konkretizuje až při čtení doprovodného minikatalogu: jak předmluva Vlastislava Tomana, tak Slovo na závěr radního Romana Petruse vzbuzují ozvěny totalitního vytěsnění comicsu (pardon, kresleného seriálu) na úroveň dětské (respektive mládežnické) zábavy; při pohledu na vystavená díla se navíc dostavuje jakési déja vu – připomínka natisíckrát známých obrázků, a marné rozhlížení po něčem novém. Jako by autoři výstavy uvízli skutečně ve svých mladistvých letech, a nedokázali se podívat, zda by se pod “Výběr z nejúspěšnějších kreslených seriálů” nevešlo snad i cosi dospěláckého nebo tak trochu současnějšího. (Jediné podstatnější novum představují skici předních výtvarníků – Hlavsy, Kobíka, … – k pokračování Kruanových dobrodružství.) Elitářsky znějící podtitul se tak mění v čirý alibismus – omluvenku za to, kolik comicsů zůstalo mimo panely…

Přímo se nabízí srovnání s podobnou výstavou Český komiks (?) a výtvarné umění v Galerii českého výtvarného umění z ledna loňského roku. Ačkoliv i na zdejších zdech by se dala nalézt místa nezaplněná, dokázali kurátoři dát comicsu mnohem extensivnější rozměr – nezůstali u pouhého přehledu, ale propojili jej s paralelně běžícími výtvarnými liniemi. V tomto srovnání (a při uvědomění, že pokud nemáte ucelení příběhy doma, dětem pověšené ukázky stejně máloco řeknou) nepřesahují České komiksy prostor – obrazně i doslova – diktovaný jim umístěním: krátké to zastavení při běhu mezi kancelářemi…